Atlas > Živočichové > Plazi > Želvy > Testudovití > Testudo > Želva stepní - Testudo horsfieldii (Gray, 1844)
Atlas

Želva stepní - Testudo horsfieldii (Gray, 1844)

Želva stepní - Testudo horsfieldii (Gray, 1844) Říše: Animalia, živočichové
Podříše: Eumetazoa
Kmen: Chordata, strunatci
Podkmen: Vertebrata, obratlovci
Nadtřída: Tetrapoda, čtyřnožci
Podtřída: Amniota, blanatí
Infratřída: Testudinata, želvy
Řád: Testudines, želvy
Podřád: Cryptodirida, skrytohrdlí
Nadčeleď: Testudinoidea
Čeleď: Testudinidae, testudovití
Rod: Testudo, želva
Druh: Testudo horsfieldii, Želva stepní
Další názvy: Agrionemys baluchiorum (Annadele, 1906); Agrionemys horsfieldii baluchiorum (Annadele, 1906); Testudinella horsfieldii (Gray, 1844); Testudo baluchiorum (Annandale, 1906); Testudo horsfieldi (Gray, 1844); Testudo horsfieldii baluchiorum (Annadele, 1906);  želva čtyřprstá
Rozšíření: suché stepní oblasti západní Asie (Afghánistán, Arménie, Irán, Irák, Turecko, Kazachstán, Kyrkyzstán, Pákistán, Rusko, Tádžikistán, Turkmenistán, Uzbekistán, Čína, Indie) až do nadmořských výšek kolem 2000 m.n.m.
Délka života: 35 - 40 let
Velikost: 16 - 25 cm
Teplota: 25 až 45°C
Popis: Suchozemská želva s poměrně plochým a kruhovým krunýřem. Karapax (hřbetní krunýř) je pískově žlutavý s tmavě hnědými až černými skvrnami na jednotlivých štítcích, plastron (břišní krunýř) je poměrně tmavý, na také pískovém základu jsou tmavé až černé skvrny, které se u některých jedinců mohou spojovat až do jednolité černé barvy. Na všech končetinách je po 4 prstech ( odtud další český název želvy -  želva čtyřprstá).
Pohlavní rozdíly: Jako u ostatních druhů suchozemských želv je určení pohlaví bez porovnání více jedinců poměrně obtížné. Samice dorůstá větší velikosti, poslední štítek plastronu má úzce vykrojený, plastron je rovný až vypouklý. Samci jsou naopak menší, oslední štítek plastronu je široce vykrojený, plastron je rovný až vmáčklý.
Potrava: Tato želva je velmi nenáročná na potravu a zkonzumuje vše, co jí předložíte. Proto je třeba krmit přiměřeně, podle jejích aktuálních potřeb ( stáří, roční období, rozmnožování atd.). Předkládáme přednostně potravu, která co nejlépe simuluje potravu, kterou by konzumovala v přírodě: listy pampelišky, jetel, vikev, jitrocel, ostružinové listí a pod. V teráriu můžeme nahradit pekingským zelím, rukolou, polníčkem a pod. Ovoce a zeleninu odáváme jen ro zestření, živočišnou složku (tvaroh, vejce, hmyz) jen výjimečně. Vhodné je doplnit krmnou dávku senem.
Chov: Želvy chováme v prostornějším teráriu, protože jsou přes den poměrně aktivní. V jedné části terária jim vytvoříme teplou zónu s teplotou 30 - 45°C, ve druhé části stačí pokojová teplota ( kolem 25 st.). Noční pokles může být i výraznější. ( želvy žijí v přírodě v horských oblastech, kde teplota v noci klesá i na 15°C.). Nutný je rovněž zdroj UVB. Tento druh je ideální pro venkovní výběhy. Je potřeba pamatovat pouze na to, že želva stepní ráda a dobře hrabe nory dlouhé i několik metrů a proto je třeba výběh zabezpečit do hloubky minimálně 15 cm (vybetonovat), aby nedocházelo k únikům.
Odchov: Želvy pohlavně dospívají asi v deseti letech. Pokud chceme želvy rozmnožovat, je potřeba je i zimovat ( želvy stepní zimujeme při teplotě 4 - 5 °C v období od října do dubna asi 5 měsíců). Po probuzení ( dokonalé probuzení a nastartování aktivity trvá podobně jako postupné usínání na podzim asi 2 až 3 týdny) se želvy páří. Samec želvy stepní je často poměrně agresivní a může samičku i zranit. Samice klade po 2 - 6 vejcích ( současně nebo i v několika snůškách s odstupem několika dnů). Samice může klást 2 - 3x ročně. V přírodě probíhá kladení v květnu až červnu, samička vejce zahrabává poměrně hluboko, mláďata se líhnou po 80 až 110 dnech a zahrabaná přečkají zbytek zimy až do jara. V zajetí vajíčka přendáváme do inkubátoru, kde se při teplotě kolem 28 - 30 st. C líhnou po 60 až 90 dnech. Na rozdíl od jiných druhů želv vyžadují při inkubaci nižší vlhkost ( jen 70 - 75 %).
Zajímavosti: V přírodě se tyto želvy adaptovaly na nepříznivé podmínky během extrémně suchého a horkého léta, kdy upadají do tzv. letního spánku (aestivace), ze kterého se probouzejí až počátkem září. Při chovu v zajetí je potřeba dodržet suché (pouštní) prostředí, ři vyšší vzdušné vlhkosti jsou náchylné k plicním infekcím,
   Přístupy: 548
RSS Feeds

Vybrali jsme pro vás

Banner
Banner
Banner

Novinky v katalogu